Biometrická identifikace
Biometrický otiskový systém je jedním z posledních typů osobní identifikace, která u nás zatím není příliš rozšířená. Donedávna nacházela díky své poměrně vysoké ceně a složitosti obsluhy uplatnění pouze ve velkých institucích s vysokou ochranou a zabezpečením. Postupem času se díky novým technologickým pokrokům podařilo vyrobit levnější snímače a také díky rychlejším mikroprocesorům a lepším porovnávacím algoritmům tyto zařízení zpřístupnit. Dnes je již situace jiná a identifikace pomocí otisku prstu se začíná rozšiřovat i do běžných aplikací jako jsou například docházkové, přístupové a vjezdové systémy.
Princip činnosti:
Otisky prstů dnes mohou plně nahrazovat čipové karty nebo klíčenky. Princip funkce je jednoduchý. Klasická čtečka karet nebo čipů se nahradí speciální biometrickou, která je schopna po přiložení prstu vygenerovat jedinečné ID číslo přiřazené danému uživateli. V praxi je to samozřejmě složitější. Snímací jednotka musí v co nejvyšším rozlišení pořídit přesný obraz otisku, který následně předá výkonnému procesoru a ten z něj vyhodnotí důležité body, které porovná se svojí vnitřní databází. Pokud nalezne shodu, odešle již výše zmíněné ID číslo dále ke zpracování.
Jak biometrický systém funguje?
Ve výsledku biometrický systém funguje v podstatě stejně jako čipový s tím rozdílem, že místo přiložení karty nebo klíčenky přiložíte ke čtečce prst. Zásadní rozdíl je pouze ve způsobu zadávání a při změně nových otisků. Stejně jako u čipových systémů je totiž pro správnou funkci nutné do čteček nahrát otisky prstů všech uživatelů. My navíc doporučujeme čtečky naučit minimálně jeden prst z každé ruky, protože v případě zranění je možné se identifikovat prstem druhým. Také v případě přístupového systému, kdy my doporučujeme z hlediska bezpečnosti čtečky umisťovat za sklo, aby Vám je někdo zvenčí nepoškodil, toto u biometrie není možné. Prst se musí vždy přiložit přímo na sklíčko scanneru a chvilku ho tam přidržet.
Způsoby zadávání otisků do čteček:
Možností zadávání otisků do čteček je několik. Ta nejběžnější, vhodná však pouze pro malý počet osob, je zadávání přímo přes vlastní čtečky. Nevýhoda je v tom, že každá osoba musí fyzicky dojít k terminálu se čtečkou, přiložit 2x za sebou (pro kontrolu) daný prst, který je následně uložen a v software pojmenován.
Další pohodlnější možností je k zadávání využít USB klávesnicovou čtečku otisků prstů. Toto je zařízení, které umí otisk načíst pohodlně u obslužného PC a poté ve formě obrázku rozeslat do čtecích zařízení. Tuto variantu vřele doporučujeme při větším počtu osob nebo čteček.
Distribuce otisků do ostatních čteček:
V tomto případě nabízíme 2 řešení:
1. Spojení jednotlivých čteček přes sběrnici RS485, kde je možné pomocí software v PC následně provádět administraci, přiřazování a výměnu otisků.
2. Zapojení jednotlivých čteček do počítačové sítě. Tato varianta je komfortnější, nevyžaduje přímé metalické spojení jednotlivých zařízení a umožňuje taktéž synchronizovat biometrické systémy umístěné v jiných částech měst nebo třeba i na druhém konci světa.
Možnosti použití:
Biometrické čtečky lze využívat ve spojení v podstatě se všemi námi nabízenými systémy (docházkové, přístupové, vjezdové, stravovací, kopírovací, atd.), nevylučuje se ani možnost zakázkového použití dle případných zákaznických požadavků.
Kde lze biometrii použít a kde ne:
Dnešní biometrické snímače jsou na vysoké technické úrovni, přesto však jejich použití není vhodné úplně všude. Použití není vhodné v tzv. špinavých provozech, například, kde se pracuje s laminovacími pryskyřicemi, lepidly, různými tmely nebo i jinými materiály, které mohou zůstat na prstech a zhoršit nebo i znemožnit správné načtení do systému.
Také není zcela doporučeno použití v provozech s velkým počtem osob a silnou migrací. Přeci jen biometrický systém má pomalejší vyhodnocovací logiku než systém čipový a mohl by při větším počtu osob celkem zdržovat. Také při velkých personálních změnách není odmazávání a časté změny otisků zrovna pohodlné. Obecně se dá říci, že systém velmi dobře pracuje do cca 200 osob. Je třeba si uvědomit, že 200 osob znamená rozlišovat minimálně 400 otisků (levá a pravá ruka).
Příloha | Size |
---|---|
Biometrie | 4.68 MB |